Taška na svačinu

10. září 2018 v 19:33 | Kozí máma |  Recenze produktů
Taky si nosíte obědy do práce? Mám roztomilou kabelku, ale krabička s obědem by ji za chvilku zdeformovala, nehledě na to, že z ní může oběd občas vytéct... Proto když na mě na PoštovnéZdarma vyskočila nabídka tašky na oběd, neváhala jsem. Líbí se mi, že na výběr je z několika designů, i že taška je podšitá hliníkovou fólií, která izoluje a zároveň lze otřít v případě nehody. Za mě je to ideální volba, jak dopravit oběd do práce tak, aby tím outfit netrpěl.

 

Hrachová polévka

14. srpna 2018 v 17:54 | Kozí máma |  Skotská kuchyně
Když jsme byli s chotěm u našeho kamaráda Zdendy, Zdenda nám nabízel hrachovou polévku. Vzpomínajíc na hrachové polévky ze školních jídelen, zdvořile jsem odmítala. Nicméně byl neodbytný, tak jsem si nakonec dala. Byla jsem ohromená, jak skvělá hrachová polévka může být. Šla jsem si ještě dvakrát přidat. A pak ještě jednou.
Proto, když jsem zjistila, že ve Skotsku se hrášková těší velké oblibě, a že recept není tak moc odlišný, neváhala jsem a uvařila tu Zdendovu. A s jeho svolením se s váma o tento skvost podělím. Dokonce i manžel, který krémové polévky nerad, si moc pochutnal (přidával si osmkrát).

Pokud byste chtěli zkusit spíše tu skotskou verzi, tak místo slaniny použijte šunku (takovou tu anglosaskou) a navíc přidejte řapíkatý celer, pórek, mrkev, brokolici a uberte na hrášku...


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Vaření: 1 hodina
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
  • 3 plechovky hrášku (1 plechovka á 400g)
  • 2 střední brambory
  • 300 g slaniny
  • 1 litr vývaru
  • 3 velké cibule
  • 1 kelímek 30% smetany
  • 3 stroužky česneku
  • pepř, sůl
  • pečivo na krutonky
Nejlepší hrášková polévka

1. Slaninu osmahněte spolu s cibulkou na troše sádla (nemusí ho být moc, spousta tuku se vysmaží ze slaniny).

2. Až slanina s cibulkou chytnou trochu barvu, přidejte pokrájené brambory, hrášek i s nálevem, podrcený česnek, zalijte vývarem a vařte, než jsou brambory měkké.

3. Tyčovým mixérem rozmixujte polévku dohladka, přidejte smetanu a ještě chvíli povařte. Na závěr dochuťte solí a pepřem. Podávejte s krutony.

Skotská vejce

10. srpna 2018 v 16:02 | Kozí máma |  Skotská kuchyně
Co jiného zkusit ve skotské kuchyni než Scotch egg? Skotská vejce (někde uváděna i jako pštrosí vejce) jsou velmi populární i u nás. Já osobně je ochutnala poprvé, až co jsem je sama uvařila....A přestože se tedy nazývají skotská, tak ve skutečnosti pocházejí z Londýna :)
Údajně je poprvé vyrobil obchodní dům Fortnum & Manson v roce 1738. Jiné zdroje však uvádějí, že vznikly v 19. století ve městě Yorkshire, kdy byla vejce na tvrdo obalována ve směsi rybího a vepřového masa. Tam se údajně prodávaly v restauraci Williama J. Scotta a jeho synů, díky němuž prý získaly i své jméno. Jiný původ jména se přisuzuje jejich dřívějšímu způsobu přípravy, kdy se opékaly nad plamenem - tedy spálená vejce (scorch eggs).
Tento pokrm je v Británii běžný spíše jako piknikový. Údajně si je tam můžete koupit v supermarketu i na benzínce. Miniatury obsahují vejce buď krájené nebo křepelčí a někdy i majonézu a slaninu.
Skotskou kuchyni tedy zahájím pokrmem, který se po Skotsku pouze jmenuje, ale původ i oblibu má spíše v sousedních zemích. Přiznám se, na haggis jsem neměla nervy :)


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Smažení: 20 minut
Počet porcí:
  • 6
Ingredience:
  • 500 g mletého tučnějšího vepřového masa
  • 2 šalotky
  • 1 vejce
  • 30 g strouhanky
  • 1 hrst sekané šalvěje
  • 1 hrst sekané plocholisté petržele
  • sůl
  • černý pepř
  • 6 vajec uvařených natvrdo
  • 50 g hladké mouky
  • 2 vejce na obalení
  • 100 g strouhanky
Vejce v mletém mase


1. Mleté maso smíchejte s šalotkou, vejcem, nasekanými bylinkami, ochuťte solí a pepřem.

2. Oloupaná vejce obalte v mouce, poté v masové směsi (asi 0,5 cm silné). Nejlépe se vám to podaří tak, že si vrstvu masa rozprostřete na potravinářskou fólii, doprostřed položéte vejse a fólií si pomůžete se zabalením. Pak maso obalte v mouce, v rozšlehaných vejcích a na závěr ve strouhance.
3. Smažte ve vyšší vrstvě oleje pozvolna dozlatova (nebo můžete péct). Po usmažení vyjměte, odložte na savý papír a podávejte s majonézou ochucenou dijonskou hořčicí a citronovou šťávou, doplňte listovým salátem.
 


Kambodžský víkend

9. srpna 2018 v 18:21 | Kozí máma |  Kambodžská kuchyně
Kambozžská kuchyně má díky své lokaci mnoho společného s thajskou, laoskou či vietnamskou kuchyní. V mnohém je však svá a fascinující. Logicky v ní najdete mnoho ryb. Dalšími typickými ingrediencemi jsou kokos, banán, mango, rýže, citronová tráva, listy z kafrové limety, zázvor a mnoho dalších. Musím říct, že se mi těžko vybíralo, protože všechny recepty vypadaly tak skvěle.



Horká a kyselá houbová polévka

9. srpna 2018 v 18:08 | Kozí máma |  Kambodžská kuchyně
Popré se stalo, že souboj Katka vs. horko dopadl 0:1 . Tntokrát se musím přiznat, že jsem nezvládla polévku dovařit. Celá kuchyně byla rozpálená tak, že se v ní nedalo vydžet. Nicméně recept sem přeložím, aby byl kambodžský víkend kompletní a je-li tu nějaký vegetarián, který by ho rád zkusil, tak mu nebude nic bránit. :)

Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 1 hodina
Počet porcí:
  • 3
Ingredience:
  • 500 ml zeleninového vývaru
  • 1 lžička pepřoé omáčky
  • 1 palička citronové trávy
  • 3 listy kafrové limety
  • 1 lžička cukru
  • 2 lžíce citronové šťávy
  • 400 g hlívy ústřičné
  • 2 čerstvé červené chilli papričky
Kambodžská hlíva nakyselo

Ve velké pánvi přiveďte vývar k varu a vmíchejte do něj pepřovou omáčku. Přidejte zbývající ingredience a vařte dokud houby nejsou uvařené - pozor ať nejsou naopak převařené, měly by být al dente = na skus. Naberte do servírovací misky a ozdobte lístky koriandru.

Kokosový chlebíček

7. srpna 2018 v 13:16 | Kozí máma |  Kambodžská kuchyně
Num Tirk Doung je hutný kokosový chléb, který se skvěle hodí k čaji nebo ke kávě. Jeho příprava nevyžaduje kuchařské znalosti a výsledek je velmi efektivní.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Pečení: 1 hodina
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
  • 4 vejce
  • 2 hrnky hladké mouky
  • ½ hrnku rozpuštěného másla (nebo, chcete-li být styloví tak kokosového oleje)
  • ½ hrnku kokosového mléka
  • ¼ hrnku drceného kokosu
  • 1½ hrnku cukru
  • 2 lžíce vanilkového extraktu
  • ½ lžičky prášku do pečiva
  • ¼ lžičky soli
Kambodžský kokosový koláč

1. Troubu předehřejte na 180°C. Vymažte formu na toastový chléb máslem a vysypte kokosem.

2. Ve větší míse smíchejte rozpuštěné máslo s cukrem. Pak přidejte vejce, vanilkový extrakt, sůl a kokosové mléko.

3. V jiné míse smíchejte mouku s práškem do pečiva a kokosem. Poté tuto směs postupně vmíchejte do směsi másla s vejci. Vznikne hladké těsto.

4. Těsto vlijte do vymazané formy a pečte hodinu až hodinu a půl (propečenost chleba otestujte špejlí). Vyjměte z trouby a nechte vychládnout na mřížce (pokud ho necháte ve formě, zbytečně vám zvlhne).


Vepřové špízy v drceném kokosu

6. srpna 2018 v 15:46 | Kozí máma |  Kambodžská kuchyně
Saik Chrouk Ch'ranouitk je tradiční khmérský pokrm. My evropané jsme zvyklí připravovat kokos na sto různých sladkých způsobů. O to zajímavější pro mě bylo jeho použití v kombinaci s masem. Další zajímavou ingediencí je citronová tráva, která je v asijské kuchyni poměrně běžná, za to u nás se dost obtížně shání. Já ji chodím kupovat do makra, což je vzhledem k téměř hodinové vzdálenosti od mého bydliště poněkud neekonomické. Zjistila jsem, že se dá pěstovat i doma, mám tedy v plánu objet pár zahradnictví, abych se vyvarovala potíží s jejím sháněním v řezaném stavu a nebo zkusím po netu koupit nějaká semena (pokud byste se o to také pokoušeli, tak její botanický název je Voňatka citronová).
Jako přílohu jsem zvolila tradiční rýži a aby to nebylo takové suché, našla jsem si recept na Tirk trey chu p'em , což je sladká rybí omáčka (chuťově mi to velmi připomínalo máčku, kterou zalíváme nudle u našho oblíbeného Bún bò Nam Bộ ).
Závěrem by vás asi zajímalo, jak to chutnalo. Musím říct, že je to zajímavá úprava vepřového, nicméně mě nijak neoslnila svou zvláštností tak, že bych ji musela vařit znova. Čekala bych kokosovou chuť intenzivnější, ale to, že byla slabá bylo možná i proto, že jsem použila sušený kokos, čerstvý by určitě chutnal zase jinak.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 30 minut
  • Marinování: 1 hodina
  • Smažení: 5 minut
Počet porcí:
  • 16 špízů
Ingredience:
  • 1/2 hrnku čersvě nadrceného kokosu nebo sušeného kokosu
  • 1 lžíce cukru
  • 1/2 lžičky soli
  • 0,5 kg vepřové kotlety nakrájené na kousky
Na citronovou pastu:
  • 1 palička citronové trávy, nakrájená na tenká kolečka
  • 2 velké šalotky, pokrájené
  • 5 stroužků česneku
  • 2 listy mauricijské papedy (Citrus hystrix) alias kafrová limeta
  • 1/8 lžičky kurkumy
  • 1/4 hrnku vody
Na omáčku:
  • ¼ hrnku horké vody
  • ¼ hrnku cukru
  • 1/3 hrnku limetkové šťávy (cca2 limetky)
  • 1/3 hrnku rybí omáčky
  • 3 nasekané chilli papričky dle chuti
  • 1/3 hrnku drcených buráků dle chuti
Vepřové maso obalované v kokosové směsi

1. Ingredience na citronovou pastu podrťte v mixéru 2-3 minuty tak, aby byla směs homogenní. Pak pastu smíchejte s kokosem, cukrem a solí. Poté přidejte kousky vepřového masa a důkladně promíchejte tak, aby bylo maso směsí obalené. Nechte odležet v lednici minimálně hodinu, ideálně do druhého dne.

2. Mezitím si připravte rybí omáčku. Nejprve rozpusťte cukr v horké vodě, nechte zchládnout a následně smíchejte s dalšími ingrediencemi. Před podáváním můžete posypat praženými aradšídy.

3. Namarinované maso napichávejte na špejle a poté grilujte (bála jsem se, jak to bude zvládat pánev, ale kupodivu se kokos vůbec nelepil, ale držel na mase). V Kambodži je zvykem mít vepřové spíše medium, záleží tedy na vašich preferencích. Podávejte spolu s rýží a sladkou rybí omáčkou. Já pro zpestření ogrilovala i trochu lilku a pórku.



Okurkový salát

3. srpna 2018 v 15:36 | Kozí máma |  Kambodžská kuchyně
Jako předkm jsem si z kambodžských receptů vybrala netradičně salát. Proč? Jakmile si projdete ingredience, pochopíte. Chutě jsou totiž natolik intenzivní, že my, rozmlsaní evropané takto intenzivní chutě v takovém množství stejně nedáme a kdybych ho dala jako přílohu k masu, tak by přebil všechny chutě.
Rozhodně doporučuju ingredience ničím nenahrazovat, protože pokud místo sezamového oleje použijete slunečnicový, tak se připravíte o jednu dimenzi chuti.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 5 minut
Počet porcí:
  • 4
Ingredience:
  • 2 okurky
  • 1/2 lžičky soli
  • 1/2 lžičky cukru
  • 1/2 lžíce rýžového octa
  • 1 stroužek česneku
  • 2 lžíce sojové omáčky
  • 1/2 lžíce sezamového oleje
  • pár kapek chilli omáčky
Exotický okurkový salát

Okurky nakrájejte tak, aby vám vznikly kostky o hraně cca 1×1 cm. Pak v misce smíchtejte zbývající ingredience (já jsem z původního receptu vynechala sůl, protože sojová omáčka je dost slaná, takže by to podle mě bylo příliš) a smíchejte je s okurky. Před podáváním se doporučuje hodinu odležet (okurky ještě pustí vodu a natáhnou více z marinády). Dozdobit můžete sezamovými semínky.

Jak uspořádat dokonalý festival?

26. července 2018 v 22:27 | Kozí máma |  Ostatní
Nejspíš byste čekali několikabodový výčet toho, co by měl splňovat festival, aby byl považován za úspěšný. No v tomto případě, to bude asi návod jenom tak z části. Jak se říká chytrému napověz...třeba na mé stránky narazí nějaký osvícený pořadatel festivalu čehokoliv a budeme se i tady v Česku moct těšit na rakouskou úroveň.
Při dovolené ve Vídni jsme s manželem, někde mezi mácháním nohou ve fontáně na Maria-Theresien-Platz a údajně nejlepším tafelspitzem ve Vídni, narazili na zvláštní park. Nejprve nás překvapila souvislá linie laviček, která lemovala obě strany chodníku. I zvýšená koncentrace lidí napovídala, že se něco děje. Zvědavost nám nedala a pokračovali jsme v cestě parkem. Dostali jsme se mezi spoustu lidí, stolečků a stánků. Nikdo nás nezastavil a nepožadoval po nás vstupné, tak jsme pokračovali dál (podle všeho se městu podařilo sehnat dostatek sponzorů na financování akce, tudíž neměli potřebu znepříjemňovat návštěvníkům den vstupným).
Libá vůně mi nedala a začala jsem si pročítat vývěsky stánků. Za chvíli jsem pochopila, že v každém ze stánků se nabízí pokrmy kuchyně nějakého státu (pravidelní návštěvníci vědí, že je to moje specialita). Za chvíli jsem měla pocit, že jsem umřela a dostala se do nebe. Nabídka byla tak skvělá, že jsme neodolali, vzdali se tafelspitzu ve prospěch stánkového jídla.


Další šok nastal, když jsem si kupovala jídlo. Nikdo mi nedal jídlo na plastový talířek spolu s příborem, kterým všechno chutná jako fuj, ale jídlo mi bylo naservírováno na keramický talíř a jedla jsem normálním příborem. Moje ekologická duše jásá. To snad není možné. Dokonce i nápoje jsme dostali do skla. V nevíře jsem se rozhlížela okolo sebe. Po obřím prostoru Radhausplatz se procházeli číšníci, kteří sbírali nádobí a snášeli je do mycích stanic, kde se další personál staral o mytí. Nádobí bylo tedy řešeno centrálně - pořadatel zajistil, že stánkaři dostanou nádobí a staral se také o to, aby bylo umyté. Nechápala jsem to. Co když se něco rozbije? Fungovalo by to v Česku? Vyplatí se jim to? Proč jim to lidé nekradou? Dlouhou úvahou jsem došla k tomu, že lidé se necítí ošizení, protože neplatili zbytečně vysoké vstupné za nic, proto ani nemají potřebu se obohacovat nějakým nádobím. A nevím, jestli se to městu vyplatí, nicméně jenom filmový festival se tam koná dva měsíce a podle internetu jsem zjistila, že se tam konají i vánoční stánky a další akce, takže nádobí má mnoho využití. A největším benefitem, který si bohužel stále mnoho lidí v Česku neuvědomuje, je nulová ekologická zátěž, která prostě za tu námahu stojí. Jsem ráda, že se už na mnoha místech začínají objevovat zálohované pohárky na vícero použití (a stejně narazíte na primitivy, kteří si stěžují, že si musí myslet na zálohu, místo aby byli rádi, že se zbytečně nevytváří plastový odpad). No a navíc - koktejl či pivo ze skla stejně jako jídlo z keramiky chutná vždy stokrát líp než cokoli z plastu (většinou, když se chystám na gastrofestival, tak to řešívám tak, že si do kabelky brávám příbor z domu a pohárky používám opakovaně). Nejúsměvnější pro mě byla omáčka ke steaku z konzumovatelného kelímku (byl vyrobený z podobného těsta, jako se dělají kornoutky na zmrzlinu).


Dostali jsme kýžené dobroty a rozhlédli se, kde si sednout. K mému překvapení nebyly u stánků lavičky, ale příjemně řešený open space byl v podobě stolečků a židliček, jako na jedné velké zahrádce restaurace. Tím pádem odpadly obavy z toho, že se se mnou lavička zhroutí nebo přesedání přes pět dalších lidí.
Protože nemáme rádi davy, usadili jsme se v amfiteátru s plátnem, abychom mohli pokračovat v hovoru. K našemu překvapení začala za chvíli hrát vážná hudba. To už jsem začínala mít pocit, jako by ten festival někdo tvořil mě na míru. Nikoho nerušila, jen podkreslovala pohodovou atmosféru a po setmění začala projekce záznamů koncertů filharmonie. A přitom jsme se mohli kochat pohledem na gotickou radnici.
Další velký šok jsem zažila na toaletách, které sice placené byly, ale měla jsem takový servis, že mě uklízeč skoro doprovodil až do kabinky. Před mým vstupem do kabinky vběhl s dezinfekcí a smetákem v ruce, jestli je všechno v pořádku a totéž opakoval po mém odchodu. Možná přehnaná péče (trochu jsem měla strach, jestli nepřijde zkontrolovat i proces vyměšování), niméně lepší, než narazit na překvapení, které nechal někdo přede mnou.
Jako bonus podotknu, že pití jsme si kupovat ani nemuseli. V celé Vídni jsou umístěny osvěžovací stanice, kde se můžete napít, dopustit láhev nebo na sebe pustit jemnou mlhu. Zase a opět zdarma. Se smutným povzdechem teď myslím na všechny ty chudé majitele hotelů a restaurací, kteří si musí i za kohoutkovou vodu u nás účtovat i čtyřicet korun.


No, máme se ještě od Rakušanů, co učit... a vás, co jste se dočetli až sem určitě zajímá, co to bylo za festival - jednalo se o Filmfestival Wiener Rathausplatz a co mi má znalost němčiny dovolí, tak z dostupných informací chápu, že se koná každoročně od 30. června do 2. září. Takže pro vás, co by si rádi udělali malý gastronomicko-historický výlet, Vídeň vřele doporučím. Pokud byste chtěli více doporučení, tak vás odkážu na svou gastrocestovatelskou mapu, kde jsou podrobné recenze námi navštívených restaurací, včetně těch, které se účastní festivalu.

Formiky na ledové panáky

9. července 2018 v 20:38 | Kozí máma |  Recenze produktů
Venku pařák, tak jsem se rozhodla, že konečně uvařím ledové panáky. Náročná to práce. Doufám, že mi to v www.postovnezdarma.cz odpustí (trvalo mi to půl roku), ale na správné počasí se vyplatí čekat.


Ledové panáky jsou dost efektivní i praktické. Pokud ovšem nemáte ukecané kámoše, kterým se panáky roztečou dřív než se k nim dostanou. Mě fascinuje jejich gastronomické využití (a předpokládám, že brzo na to velké firmy přijdou taky a začnou je prodávat za desetinásobek současné ceny). Už jsem viděla, že jedná pražská restaurace v ledových panácích podává krevety s nějakou omáčkou. Geniální. Umím si v nich představit i amouse bouche v podobě gazpacha či jiných studených polévek. Navíc je to dost efektivní, neotřelé a moderní servírování jídla, takže se těším, až to někde uvidím častěji nebo až se ke mě dostanou pořádné krevety a vymáchám je v tom ledu :) Prozatím jsem si do nich nalila rybízák, ale musím mockrát nalívat, tak příště poprosím www.postovnezdarma.cz do silikonu dát i skleničku na víno :) Nebo krígl, z toho by se manžel zbláznil štěstím!

Kam dál