Únor 2016

Krémový dort s květinami

21. února 2016 v 12:30 | Kozí máma |  Speciální menu
Odjakživa jsem se považovala za neuvěřitelného patlala. Vaření mi šlo, ale krásné věci jsem nikdy tvořit nedokázala. Jako malá jsem chtěla být malířka, to mi však překazil učitel výtvarky, když mé vyobrazení kočky nazval nevydařeným medvědem.
Nedávno jsem narazila na video na YouTube, kde britská cukrářka dekoruje s neuvěřitelnou lehkostí máslový dort. "Když to zvládne ta žena na YouTube, tak to musím zvládnout taky!" řekla jsem si a při nejbližší příležitosti narozenin rodiného příslušníka jsem se k tomu odhodlala. Už při prvním pokusu o růžičky mi došlo, že to nebude tak jednoduché. Nejprve mě napadlo, jak ta ženská může mít tolik síly, že se jí daří tak lehce vytlačovat hmotu ze sáčku, protože mě na to nestačily ani dvě ruce. Po chvíli mi došlo, že ta špička, za kterou jsem uvalila nekřesťanské peníze (protože krémové květiny dnes frčí proto musí logicky stát třikrát víc) má jinou velikost, než ta na videu, takže stejných květin se mi stejně nepodaří docílit. Po chvilce mého snažení se většina růžiček podobala spíše dámskému přirození než květinám. Doufala jsem, že se to snad časem zlepší. O moc se to nezlepšilo. Ve finálních fázích, kdy krém už měl téměř tekutou podobu a mé ruce ztrácely cit jsem začínala doufat, že dort bude alespoň dobrý, když už nebude hezký.
Výsledek posuďte sami, já jsem se usvěčila v tom, že se musím dobře učit, protože jako cukrářka bych se asi neuživila.


Recept na světlý dortový korpus pochází od cukráře Martina Polaneckého z pražského cukrářství. Vyšel mi z toho dort vysoký asi 20 centimetrů o průměru přibližně 24 centimetrů.

Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 2 × 10 minut
  • Pečení: 2 × 45-50 minut
Počet porcí:
  • 2 korpusy
Ingredience:
  • 2 × 4 vejce
  • 2 × 130 g cukru krupice (nebo i krystalu)
  • 2 × 170 g hladké mouky
  • 2 × 20 ml horké vody
  • 2 × 34 g slunečnicového oleje (nebo rozpuštěné máslo)
  • marmeláda na spojení
Světlý dortový korpus


1. Formu na pečení beze dna si vyložte pečícím papírem a utěsněte. Pokud máte plnou formu, můžte ji vymazat tukem a vysypat hrubou moukou.
2. Vejce vyndejte z lednice a nechte odležet při pokojové teplotě. Nikdy nešlehejte vejce vytažená přímo z lednice.
3. Celá vejce (žloutky i bílky) spolu s cukrem vyšlehejte v robotu. Trvá to přibližně 5 až 7 minut.
4. Před došleháním přilévejte pomalu horkou vodu. Pokud použijete studenou, bude se nám hmota hůře šlehat. Pokud vám vyšlehaná vejce nestékají ze stěrky, máte došleháno. Výsledná barva směsi bude výrazně světlá - v barvě slonové kosti.
5. Mouku prosijte a jemně, ale poměrně rychle vmíchejte do vajíček. Přilijte olej, který opět vmíchejte do směsi.
6. Hotovou směs vlijte do připravené formy a dejte péct do vyhřáté trouby na 170 °C na 45 až 50 minut.
7. Po upečení nechte korpus vychladnout vzhůru nohama - díky tomu bude rovný.
8. Korpus pak znovu obráťte, aby na dně talíře seděl vždy tou stranou, kterou byl vespod v troubě. Je to proto, že na této straně je korpus těžší a bude dobře na podnosu sedět. Kdybyste jej obrátili, byla by těžší strana korpusu na vrchu a střed dortu by měl tendenci se propadat.
9. Vychladlý korpus podélně rozkrojte ostrým plochým čistmý nožem. Spojte rozřezané plochy oblíbenou marmeládou (ideální jsou kyselejší - meruňková nebo rybízová).

Další a neméně důležitou fází je zdobení dortu. Jak jsem již předesílala na tvorbu kytiček je potřeba speciální špičky slzičkovitého tvaru. Nemusíte se namáhat Tescoma nic takového nevyrábí a ani v Makru to neseženete. Mě se poštěstilo sehnat ji v cukrářských potřebách. Tam jsem také nakoupila barviva v odstínu burgundy a moss green. Jedná se o potravinářská barviva speciálně určená pro výrobu polev, dovezená z USA, značka Wilton. Pokud si myslíte, že něco takového ve své kuchyni neupotřebíte, můžete zkusit i prášková barviva. Odstín namíchejte dle svého uvážení. Mě na docílení barev stačilo z každé nádobky tekutiny na špičku nože (vzpomněla jsem si přitom na doktorku, která nám přednášela Analýzu potravin, kdy nám říkala, že barviva se v potravinách příliš netestují, protože to výrobci s barvivy nepřehání. Proč? Protože šíleně barevné potraviny by si přece nikdo nekoupil...). Dalšími klíčovými složkami je cukr, který MUSÍ opakuji musí být moučkový. Jakmile použijete cukr o vyšší granulaci, tak se s tím nedomluvíte a na dortu to bude velmi nepěkné. Dále také máslo. To si dejte s velkým předstihem z lednice ven, abyste z něj mohli našlehat jemný krém. Máslo musí být opravdu měkké, aby z něj šly květy dobře tvarovat. Pozor! Pokud doma máte velmi teplo (20-25°C), tak se s růžema přesuňte někam do sklepa, protože při vyšší teplotě je hmota naopak velmi tekutá a tvořit se z ní moc nedá. To samé platí i o skladování a servírování.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 20 minut
Počet porcí:
  • celý dort
Ingredience:
  • 500g změklého másla
  • 1 kg moučkového cukru
  • červené potravinářské barvivo v odstínu burgundy
  • zelené potravinářské barvivo v odstínu moss green
  • domácí vanilkový extrakt nebo rum
Máslový krém

Změklé máslo našlehejte, poté přidejte moučkový cukr a nakonec extrakt nebo rum. Vzniklou hmotu si rozdělte na polovinu, do jedné části vmíchejte trochu zeleného a do druhé trochu červeného barviva. Až má vyhovující odstín, oddělte z každé hmoty zase polovinu a do té pak opět přidejte trochu barvy, abyste docílili tmavšího odstínu. Světle zelenou použijte na potření dortového korpusu, tmavou na lístečky. Z růžové tvarujte květy dle videa.


Je mléko vražda?

16. února 2016 v 22:16 | Kozí máma |  Životní styl
Nedávno se internetem začalo šířit video (pod vkusným názvem " Mlíko je ku*va děsivý "), které mnoho lidí vyděsilo a spousta z nich začalo s odporem k mléčnému průmyslu skupovat litry mléčných náhražek. Já jako člověk vzdělávající se v potravinářství jsem se po tom videu osypala. Zarazilo mě, nakolik jsou lidé schopní podlehnout tomu, co slyší a vidí na internetu, pokud se jedná o dobře sestříhané video, "vtipně" komentované hezkou blondýnou a dopovázené děsivou hudbou hodnou špatného Hitchcockova filmu (pokud bych připustila, že Hitchcock mohl natočit špatný film). Video mi nedalo spát, a tak jsem se obětovala a pro své čtenáře jsem jej zhlédla ještě jednou, abych se mohla k jednotlivým pasážím vyjádřit a zabránit podobnému šíření bludů. Myslím si, že mé vzdělání je natolik postačující, abych mohla vysvětlit některé aspekty (minimálně jsou mé znalosti v tomto oboru větší než znalosti autorky videa). Nebudu se vyjadřovat k některým pasážím chovu krav, protože nejsem veterinář a neznám situaci ve všech kravínech, proto se zaměřím spíš na to, co se mléka přímo týče. Předesílám také, že nikomu nevyvracím jeho vegetariánství či veganství, je to věc volby, ale pokud se k tomu člověk rozhodne, měl by být alespoň dostatečně informovaný.
Zde je ono video, které se virálně šíří a jen z českých uživatelů jej zhlédlo více než jeden milion lidí během čtyř dní.



Mýtus 1.: Tele je ihned po narození odebráno matce. V České republice je většina telat odstavována minimálně pět hodin po porodu, často ve stáří pěti dnů, někdy může být tele odstaveno až po měsíci. Tzv. mlezivo, které je vylučováno několik dní po porodu krávy, obsahuje mnoho látek, které jsou nezbytné pro výživu a správný vývoj mláděte. Termíny odstavu telat se liší dle individuálního programu každého kravína. Mléko dojnice ihned po porodu nesmí být uvedeno do oběhu ani použito pro výrobu mléčných výrobků, protože je technologicky nevhodné. Je používáno pro dokrmování telat.

Mýtus 2.: Pouto matky a mláděte je velmi silné, někdy pláče celé dny, když hledá svoje mládě. Tohle tvrzení je dost přitažené za vlasy. Už jsem pár kusů dobytka vlastnoručně odrodila a myslím, že většina mých koz nebo ovcí by si sotva všimla, že se jejich potomek ztratil. Nezpochybňuji mateřské pouto zvířat, jistě tam nějaké je, ale ne takové, aby z toho kráva měla doživotní trauma.

Mýtus 3.: Mléčné krávy jsou celý život opakovaně oplodňovány, aby stále tvořily mléko, což vede k předčasnému stárnutí, vyčerpání a mastitidě - bolestivému, ale běžnému zánětu vemene, někdy doprovázenému infekcí. Předně - krávy jsou zvířata hospodářská a nebýt produkce mléka, tak by nežila vůbec. V dnešní době jsou v evropských chovech uplatňovány zásady welfare, tedy humáního nakládání se zvířaty. Kráva má tedy poměrně hezký život - má co jíst, pít, kde spát, nehrozí jí, že ji sežere predátor. Domestikace krav je ostatně pro nás samozřejmostí už 1500 let (u ovcí a koz dokonce 8000 let). Z tvrzení aktivistky vyplývá, že mastitida je onemocnění, které bezvýhradně potká každou krávu. Tak to není, ve všech kravínech se tomuto onemocnění snaží předejít jak hygienickými, tak technickými opatřeními.

Mýtus 4.: Krev a hnis v kravském mléku jsou také běžné, takže je obvykle filtrováno. Filtrace se u mléka provádí z důvodu odstranění případných nečistot či mikroorganizmů. Krev by byla v bílém mléce poměrně patrná...

Mýtus 5.: Krev a hnis nejsou odfiltrovány úplně, proto je v Evropě, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu povoleno v každém mililitru mléka až 400 000 somatických buněk a v USA 750 000 somatických buněk. Somatické buňky mohou přecházet do mléka z vznitřního povrchu mléčné žlázy při její regeneraci, nacházejí se v každém mléce, i v mateřském. Je zakázáno uvádět do oběhu mléko od dojnic se zánětem mléčné žlázy nebo od dojnic léčených antibiotiky. Vemena dojnic jsou označena a mléko je likvidováno, dokud není dojnice zcela zdráva.

Mýtus 6: Studie ukazují, že největší spotřebitelé mléka mají nejčastěji zlomeniny a osteoporózu. Mezi největší spotřebitele mléka se řadí asi 95 % všech příslušníků euro-americké populace. Je tedy jistě pravda, že někteří z nich mohou mít zlomeniny a osteoporózu. Já naopak četla studie prokazující pozitivní vliv mléka a mléčných výrobků na zdraví člověka. Nejedná se pouze o vápník, ale i jiné cenné minerální látky, vitaminy a bílkoviny.

Bonus na závěr: Všimli jste si, jak slečna ve videu zmiňuje, jak je kráva uvězněna a oplodněna v něčem, co průmysl nazývá "znásilňovací rampa"? Jedná se o kruhovou dojírnu, tedy o zařízení, ve kterém mohou být krávy pohodlně podojeny. Stejnou, jako je na snímku, naleznete i u českého dodavatele zde .


Pokud vás vyděsily záběry z inseminace, kravského porodu, odtahu krávy s poraněnou nohou, případně pomoc krávě při kolice, doporučuji vyhledat si podobná témata o druhu Homo sapiens sapiens, zjistíte, že většina těchto operací se příliš neliší. Vycházím ze znalostí vlastního chovu zvířat i ze znalostí českého mléčného průmyslu. Je možné, že legislativa v USA se v některých pasážích liší, proto zdůrazňuji, že to, co zde tvrdím, nemusí platit pro celý svět a naopak to, co tvrdí americká veganská aktivistka, nemusí platit pro český trh.
Smutnou pravdou je, že my lidé jsme všežravci. A abychom mohli jíst a žít, tak něco musí zemřít nebo přinejmenším oželet část svého produktu. Ať už se jedná o zvířata či rostliny. Nechci hájit vše, co se v průmyslu děje, jen se mi nelíbí útočný tón celého videa i příliš mnoho jeho mystifikací. Také se mi nelíbí, jak se zachází s kuřaty ve velkochovech a jiné věci, které s velkochovy souvisí a obecně s velkým potravinářským průmyslem. Bojuji proti tomu vlastním způsobem - chovem svých dojnic i nosnic a pěstováním svého ovoce a zeleniny. Tento průmysl jen plní požadavky spotřebitelů. A kde je poptávka, je i nabídka. Dnešní uspěchaná doba vyžaduje rychle a jednoduše dostupné maso určité kvality, vejce určité velikosti a mléko o co nejdelší trvanlivosti. Okurky o definovaných rozměrech, banány o určitém zakroucení a rajčata v jistém odstínu červené.

Kubánský víkend

11. února 2016 v 13:20 | Kozí máma |  Kubánská kuchyně
Kubánská kuchyně je stejně jako jiné exotické kuchyně svěží, lehká a úžasně jednoduchá. V mnoha receptech jde vidět vliv španělské kuchyně (flan, paella), ale je "vytuněná" o lokální ingredience. Myslím, že netřeba jmenovat rozmanité druhy ovoce či mořských plodů, které jsou na Kubě všudypřítomné. Ani rumu či doutníků, které jsou k tomuto státu téměř synonymem. Z toho, co jsem vařila na Kubánský víkend nás určitě nejvíce zaujal kubánský sendvič a naopak nejméně avokádová pěna.


Polévka: Rajčatová
Hlavní chod: Kubánský sendvič

Jednoduchá kubánská rajčatová polévka

8. února 2016 v 12:17 | Kozí máma |  Kubánská kuchyně
Podobně jako mnohé jiné kubánské prokmy je i tento až směšně jednoduchý. V mnoha zemích se využívá jiných potravin k zahušťování než mouky (a naopak v některých zemích se nezahušťuje vůbec - jako například asijské kuchyně). Kubánská rajčatová polévka je případem, kdy se zahušťuje pomocí brambor. Jednoduchá, svěží a plná rajčat!


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 10 minut
  • Vaření: 45 minut
Počet porcí:
  • 4-6
Ingredience:
  • 500 g brambor
  • 750 g zralých rajčat
  • 1 velká cibule
  • 1 lžíce oleje
  • 5 lžiček cukru
  • sůl a pepř
Kubánská rajčatová polévka

Brambory oloupejte a uvařte do měkka.Zatímco se brambory vaří, nakrájejte rajčata. Na oleji osmahněte pokrájenou cibuli do sklovata, přidejte rajčata a za občasného míchání duste 15 minut. Zalijte minimálně půl litrem vody. Přidejte namačkané uvařené brambory a celou směs rozmixujte tyčovým mixérem. Poté vraťte na oheň a opět zahřívejte. Dochuťte solí, cukrem a pepřem.

Avokádová pěna

7. února 2016 v 20:41 | Kozí máma |  Kubánská kuchyně
Avokádová pěna je zajímavá věc. Vychází z Mexického guacamole (recept zde), ale má jemnější a hutnější konzistenci. Nicméně musím přiznat, že přestože guacamole mám ráda, tak samotné avokádové želé mě příliš nedostalo. Je to však jen věc zvyku, ku příkladu moje máma (pokud nebyla pouze zaslepena mateřskou láskou), byla z avokádové hmoty nadšená. Natolik, že nafasovala všechny misky s sebou.
Kubánská avokádová pěna bývá tradičně servírována s chipsy nebo jako příloha ke krevetám.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 10 minut
  • Vaření: 5 minut
  • Chlazení: 2 hodiny
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
  • 2 zralá avokáda
  • 110 g zakysané smetany
  • 1 malá bílá cibule
  • 1 lžíce limetkové šťávy
  • 1 lžíce worcestrové omáčky
  • 110 g majonézy
  • 2 balíčky želatiny
  • chipsy nebo krevety k podávání
Kubánská avokádová pěna

Do mixéru dejte kousky avokáda spolu s nastrouhanou cibulí, smetanou, šťávou z limetky, worcesterovou omáčkou, majonézou a solí. Mixujte, dokud nevznikne hladká hmota. Pak si připravte želatinu dle návodu, lehce ji vychlaďte a přidejte k avokádu. Směs přelijte do formiček či misek a chlaďte minimálně 2 hodiny. Podávejte s chipsy či krevetami.

Natilla al ron

6. února 2016 v 20:24 | Kozí máma |  Kubánská kuchyně
Pod vznosným španělským názvem se skrývá jednoduchý rumový puding. Jeho příprava je velmi rychlá a čím víc rumu, tím líp! Výhodou tohoto dezertu je, že když vám puding zbyde, stačí jej zamrazit a máte chutnou rumovou zmrzlinu.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Chlazení: 2 hodiny
Počet porcí:
  • asi 2 l hmoty (cca 8 porcí)
Ingredience:
Kvásek:
  • 375 ml 12% smetany
  • 1 hrnek cukru
  • 4 lžíce hladké mouky
  • 2 vejce
  • 4 lžíce kubánského rumu
  • 500 ml smetany ke šlehání
Kubánský rumový dezert

Na horké vodní lázni šlehejte 12% smetanu, cukr, mouku a vejce, dokud hmota nezhoustne. Poté přidejte rum a šlehejte dalších 5 minut. Poté hmotu řádně vychlaďte, minimálně po dobu jedné hodiny. Pak vmíchejte našlehanou šlehačku a puding vlijte do skleniček či misek. Chlaďte minimálně hodinu.

Kubánský sendvič

5. února 2016 v 12:15 | Kozí máma |  Kubánská kuchyně
O kubánském sendiviči jsem poprvé slyšela ve filmu Šéf (zde odkaz na ČSFD). Na film jsem se bohužel dívala v noci, následkem čehož bylo noční přepadení ledničky. Legendární sendvič mi však nedal spát a tak když jsem se chystala dělat kubánskou kuchyni, sendvič pro mě byl jasná volba.
Teď jen najít ten správný recept. Těch je jako vždy mnoho. Pravý kubánský sendvič údajně neobsahuje majonézu, rajčata, salát, cibule, papriku ani papričky jalapeños. Některé kubánské restaurace prý nepřidávají hořčici nebo okurky, klíčovou složkou je vepřové maso, které je pro tento sendvič typické. Maso se marinuje v omáčce zvané mojo. Pokud máte připravené všechny ingredience, tak je příprava pokrmu velmi rychlá. "Cubanos" se hodí jako vydatná svačina do práce i jako občerstvení na piknik. Klíčové je také pečivo, doporučuji připravit si vlastní kubánský chleba.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Kynutí: 2 hodiny
  • Pečení: 30 minut
Počet porcí:
  • 4 bochníky
Ingredience:
Kvásek:
  • 1 cm kousek droždí
  • 1/3 hrnku teplé vody
  • 1/3 hrnku hladké mouky
Těsto:
  • 1 kostka droždí
  • 1 lžíce cukru
  • 3-4 lžíce sádla nebo oleje
  • 1 lžíce soli
  • 1 kg hladké mouky
Kubánský chléb

1. Den předem si připravte kvásek smícháním ingrediencí na kvásek. Misku pak překryjte potravinářskou fólií a nechte při pokojové teplotě zrát přes noc.

2. Ke kvásku přidejte ingredience na těsto. Promíchejte a vyhněťte hladké těsto. Těsto přendejte do mísy vytřené olejem, přikryjte utěrkou a nechte kynout 45 minut.

3. Vykynuté těsto rozdělte na 4 díly a vytvarujte je do tvaru válečku o délce cca 35 centimetrů. Nechte dokynout přikryté utěrkou ještě hodinu.

4. Předehřejte si troubu na 180°C a pečte cca 30 minut, dokud nemají chleby zlatavou kůrku.


Musím přiznat, že pro naši potřebu jsem recept lehce modifikovala a to z doho důvodu, že s citrusovými marinádami nemám dobré zkušenosti. Navíc jsem nechtěla používat šlachovité maso a tak jsem koupila vepřovou panenku, okořenila, lehce osmahla a dala dopéct do trouby. Sem vám však předkládám originální recept na maso i omáčku.

Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Pečení: 3 hodiny
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
Maso:
  • 180 ml olivového oleje
  • hrst koriandru
  • 1 lžíce pomerančové kůry
  • 180 ml pomerančové šťávy
  • 125 ml limetkové šťávy
  • hrst mátových lístků
  • 8 stroužků česneku
  • 1 lžíce čerstvých lístků oregana
  • 2 lžičky drceného kmínu
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička pepře
  • 2 kg vepřového ramínka bez kůže a kosti
Vepřové maso s mojo omáčkou

1. V mixéru smíchejte ingredience na marinádu a mixujte do té doby, dokud nezískáte hladkou hmotu. Marinádu vlijte do pekáče, vložte maso a uložte do lednice přes noc.

2. Troubu si předehřejte na 170°C, marinádu slijte bokem do misky. Maso lehce podlijte vodou, přikryjte a pečte 2,5 hodiny. Pak odstraňte poklici a pečte dalších 30 minut.




Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
Počet porcí:
  • 1
Ingredience:
  • 1/2 kubánského chleba
  • 4 plátky šunky od kosti
  • 2 plátky pečeného masa
  • 3 plátky Ementálu
  • 4 plátky nakládaných okurek
  • plnotučná hořčice (ne kremžská ani dijonská!)
Kubánský sendvič

Chléb rozřízněte podélně na dvě poloviny. Obě poloviny potřete hořčicí. Pak na jednu polovinu navršte šunku, plátky vepřového masa, pak sýr a nakonec okurky. Poté přiklopte druhou polovinou chleba. Hotový sendvič pak dejte zapéct do zaklápěcího grilu (nevím jak to přeložit do češtiny, v angličtině je to nazváno "electric sandwich press", já použila toastovač s výměnnými grilovacími deskami). Gril opatrně stlačte a zapékejte dokud není sýr roztopený a velikost sendviče není o polovinu menší.

Estonský víkend

4. února 2016 v 18:49 | Kozí máma |  Estonská kuchyně
Z estonského víkendu mám sama rozpačité pocity. O žádném z receptů, které jsem vyzkoušela jsem se nedozvěděla, že by byl typicky estonský. Tak jako mnoho jiných malých evropských států má i Estonsko velmi krátkou historii, kdy se stalo samostatným státem až 1920, v roce 1940 bylo připojeno k SSSR a svou nezávislost obnovilo až v roce 1991. Vzhledem k tomu, že má společnou historii s mnoha státy, tak i kuchyň je velmi obdobná a lze říci, že Estonci neměli tolik času na to, aby si zatím vyvinuli vlastní národní pokrmy. Tato kuchyně je poměrně nezdravá, tučná a založená na masu a oblíbených huspeninách. Základem je pro Estonce rybí a vepřové maso, brambory, zelí a vlastně veškerá sezónní zelenina. Pečivo se vyrábí především ze žitné mouky. Velké oblibě se těší také mléčné produkty a vejce.


Předkrm: Sõrnikud
Hlavní chod: Sült
Dezert: Kringel

Polévka z kysaného zelí s fazolemi

3. února 2016 v 19:25 | Kozí máma |  Estonská kuchyně
Tento recept je zajímavý tím, že oproti polévkám, na které jsme zvyklí se zde vužívá maso syrové a ne uzené. Což se ale projevuje na chuti, na kterou nejsme zvyklí, proto v naší domácnosti, kde jsme zvyklí na klasickou krémovou, sladkokyselou kyselicu s uzeným, polévka neuspěla.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 15 minut
  • Vaření: 2 hodiny
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
  • 500 g kysaného zelí
  • 100 g fazolí
  • 500 g vepřové plece
  • 1 bílá cibule
Estonská zelná polévka

Fazole den dopředu namočte do studené vody. Poté vodu slijte, přidejte maso, asi 2,5 litru vody a přiveďte k varu. Pak odeberte pěnu. Přidejte zelí, nakrájenou cibuli a sůl. Vařte při nízké teplotě, dokud mas i zelí nezměkne.

Sõrnikud

2. února 2016 v 22:33 | Kozí máma |  Estonská kuchyně
Tahle estonská dobrota se vyrábí tradičně z estonského sýra kohupiim, což je čerstvý sýr, de fakto pouze zpracované sýrové zrno. Estonci jej rádi konzumují nasladko či naslano. Pokrm Sõrnikud je mimo Estonsko velmi populární také v Rusku, na Ukrajině a jiných východoevropských zemích. U nás můžeme tento sýr nahradit sýrem cottage, tvarohem či čerstvým farmářským sýrem. Pokud jste zkušený sýrař, můžete si sýr tohoto typu pro výrobu Sõrnikud vyrobit sami. Samotné Sõrnikud znamená v překladu jahodový koláč. To nejspíš proto, že se tyto smaženky dají podávat ve sladké i slané variantě.


Jak dlouho?
  • Doba přípravy: 30 minut
  • Smažení: 5 minut
Počet porcí:
  • 6-8
Ingredience:
  • 250 g čerstvého sýru
  • 50 g hladké mouky
  • 1 vejce
  • 1 lžička drceného kmínu
  • 2 lžíce zakysané smetany
  • špetka soli
  • strouhanka na obalení
Estonské smažené sýrové placičky

Smíchejte sýr, mouku, vejce, kmín a sůl. Ze směsi pak tvarujte placičky, ty pak obalujte ve strouhance a smažte na rozpáleném oleji. Podávejte se zakysanou smetanou.