Září 2017

Doba plastová aneb život na jedno použití

28. září 2017 v 21:32 | Kozí máma |  Životní styl
Po dlouhé době jsem se zase dokopala k článku... vyprovokovalo mě video o nejiracionálnějších obalech, které rozdmýchaly mé roztrpčení, které poslední dobou zažívám.


Žiju v 21. století a jako dítě moderní doby občas zůstávám nevěřícně hledět, když mi někdo tvrdí, že v recyklaci nevěří, že to já sama nezachráním a podobné výmluvy. Je jasné, že pokud chce člověk něco změnit, musí začít u sebe. V jednom televizním rozhovoru profesor filosofie na jedné české univerzitě mluvil o kolektivní vině nás všech za ekonomickou situaci v Africe. Ten pán byl stoprocentně mimo, ale pojem kolektivní vina mě zaujal. Myslím si, že by byl mnohem více aplikovatelný na životní prostředí. Nemůžeme ukázat prstem na někoho, kdo zavinil globální oteplování nebo na někoho, kdo by mohl za zahlcení planety odpadem. Je to kolektivní vina nás všech a záleží jen na vyzrálosti každého jedince, jestli je schopen přiznat si svou zodpovědnost za svou ekologickou stopu.
Asi teď zním trochu jako ekoterorista, ale jak už bylo mnohokrát řečeno, žijeme v době plastové. Je nejpohodlnější používat obaly na jedno použití, v dnešním rychlém světě totiž na mytí nádobí není čas. V dnešní době je totiž všechno na jedno použití. Nádobí na potraviny, věci i vztahy. Myslím si, že ekologické uvědomění není otázkou vzdělání, ale něčeho jiného. Pohybuju se v prostředí vysoce vzdělaných lidí, ale jejich ochota třídit hromady odpadů, které se při výzkumu vyprodukují, je nulová. V tomhle případě je to jistě spíš pohodlnost a pracovní vytíženost. Já se možná už přehoupla do extrémního stádia, kdy jsem ochotná si s sebou tahat tašky odpadů a recyklovat je doma, jen aby nemusely jít do koše.
Nicméně je třeba si uvědomit, že přírodní zdroje jsou vyčerpatelné. A i to množství energie, kterou je třeba investovat do produkce daného obalu, má dopad na životní prostředí. A i ten materiál se musí odněkud těžit. Je o mnoho jednodušší materiál přetavit na něco jiného, než znovu něco nově těžit a zpracovávat.
Měli bychom se naučit u nákupů přemýšlet a nebýt tak pohodlní. Opravdu si musím trs banánů balit do igelitového pytlíku? Musím si i jeden citron cpát do pytlíku, nemůžu etiketu nalepit přímo na ovoce? A co pytlíky od pečiva, nedají se ještě na něco využít? Je třeba si nákup co nákup kupovat další tašku nebo je lepší nosit lehkou skládatelnou plátěnou tašku všude s sebou? A v čem je pro mě lepší koupit si šunku v zataveném plastovém obalu než mít šunku z pultu?
Jsem ráda, že se pomalu nad touhle problematikou zamýšlejí i povolanější a tak budou ku příkladu zavedené zpoplatněné igelitové tašky. Moc fandím také prodejnám Bez obalu, ve kterých vám naváží základní suroviny do vašich vlastních obalů. Moc fajn jsou také výkupny kovů, které alespoň lidi motivují k třídění jediným argumentem, na který slyší (peníze). Na druhou stranu jsou lidi, kteří výkup kovů chápou trochu jinak, což je trochu kontraproduktivní (ku příkladu jeden můj známý si zásadně kupuje pivo v plechovce, protože za kilo dostane dvacku a může si za to koupit další pivo, čímž moc nepřemýšlí nad tím, že místo aby pošetřil přírodu a energie vratnými lahvemi, tak podporuje vyšší produkci hliníkových obalů).
Myslím, že ekologie by měla být jedním z hlavních témat jednání našich vládních představitelů. Podle mě, by měly být na nejfrekventovanějších místech v obcích i městech ekologické trojkoše, kde by bylo možné přímo vyselektovat plasty, papír a sklo. Podle mě je nemyslitelné, aby v turistických mekkách, mezi něž patří i naše hlavní město Praha, bylo pár košů přetékajících až na zem odpadky. V horkém létě, kdy se na všech náměstích a trzích roztahují stánkaři nabízející pokrmy v jednorázových plastových obalech s plastovými příbory, by měl být kontejner na plast samozřejmostí. Totéž platí o koši na hliník. V létě je prostě "in" pít Radlery, ale ty v jiném než hliníkovém obalu neseženete. A proto je letní sezóna provázena zemí posetou plechovkami. Lidé si neuvědomují, že i tyto plechovky se dají za výhodnou cenu vrátit do sběrných surovin. Všimněte si, že takové lahváče na zemi téměř nezahlédnete, a pokud ano, tak brzy zmizí. Finanční motivace je jasným vodítkem k úspěchu spolu s dobrou propagací.
Kapitolou samotnou o sobě by mohli být rádoby milovníci procházek v přírodě a houbaři, kteří při provozování svého hobby mají potřebu odhazovat petky, obaly od cigaret či plechovky. Je mi to jasné - po vyprázdnění ten obal tak ztěžkl, že už ho nemůžou dál unést. Jen tak pro zajímavost se podívejte na obrázek níže, kde máte orientační dobu rozkladu jednotlivých surovin.
Bohužel by se takhle dalo pokračovat donekonečna. Ale lidé, pokud nechcou, tak nepochopí, že sami můžou omezit produkci odpadů už tím, že si místo kartonu mlék koupí mléko v mlékomatu, že omezí produkci velkoslepičáren tím, že budou kupovat vejce třeba od sousedky. Protože tam, kde je poptávka, je i nabídka. A čím víc budete kupovat, tím víc budou oni vyrábět. Jsou to vaše peníze a záleží jen na vás, komu je dáte.