Úvod

Úvod

16. března 2015 v 13:01 | Kozí máma
Dnešním dnem vstoupil na síť nový foodbloger, jako by snad blogů o jídle bylo málo. Jmenuju se Katka a jídlo je mou obrovskou vášní. Uvažovala jsem o blogu už dlouho a teď jsem se k tomu konečně odhodlala. V dnešní době je blogů o jídle neskutečně mnoho - totiž každý, kdo umí uvařit víc než vejce natvrdo a čaj si myslí, že je oprávněn mluvit o jídle, protože o něm něco ví. Ovšem - jídlo je nedílnou součástí života každého z nás, proto si zaslouží naši pozornost. A proč si já myslím, že mám co kecat o jídle a hlásat své názory do světa? Tak nejprve proto, že chci. Protože jídlo miluji a už pár let se jím intenzivně zabývám. Před pár lety jsem začala studovat technologii potravin, což mé nadšení pro jídlo ještě více podpořilo, zatím se mohu pyšnit titulem bakalář z tohoto oboru. Mou úchylkou, kterou už nějaký pátek provozuju, je focení jídel a dávání si je na facebook, ale tam není tolik možností se k danému pokrmu patřičně vyjádřit.
A jako mladá paní jsem povinna krmit nejenom sebe, ale i svého manžela. Unavena šedí a nudou "klasických" jídel, která se v českých domácnostech i stravovacích zařízeních točí dnes a denně jsem se rozhodla experimentovat a stále zkoušet nové chutě. Po nějaké době jsem tuto zálibu dovedla do takového extrému, že nám na každý víkend naplánuju tématicky kuchyni jedné země a pro ni vymyslím předkrm, polévku, hlavní chod a dezert. Snažím se, aby jídlo bylo pestré, vyrovnané jak po nutriční stránce věci, tak i po té chuťové. Recepty si nevymýšlím, ale čerpám z různých webových stránek, občas si je upravím podle sebe. Přiznávám, že se často nechávám inspirovat Apetitem či Albertem, občas také sáhnu po tištěné kuchařce, u méně známých kuchyní už musím zapátrat po zahraničních serverech. Snažím se také o to, aby ani cena nebyla nějak extrémně vysoká. Celá tato příprava mi včetně nákupu surovin zabere týden a o víkendu vyvrcholí. A právě o výsledky tohoto snažení se s vámi zejména chci podělit. Jde mi nejenom o to uvařit nějaké dobré jídlo a hezky ho nafotit. Jde mi také o to se dozvědět něco o stravovacích zvyklostech dané země, o historii toho či onoho známého či méně známého pokrmu a v neposlední řadě se sama naučit nové kuchařské techniky, které neznám. Myslím, že k tomu, aby se stal člověk dobrým kuchařem, tak se musí hodně učit. A já sama si chci nejprve udělat nějaký přehled o tom, co a jak se ve světě jít a zblízka si to "osahat".
A proč to sem vlastně všechno píšu? Protože bych vás ráda přesvědčila, že se dá vařit dobře, kvalitně, pestře a levně. Protože jídlo je fantastická věc a proto bychom neměli odbývat sami sebe/ svého manžela (či manželku)/ partnera (či partnerku) nebo své děti stravou podřadnou. Lidé přestali používat kuchyně k tomu, k čemu byly stvořeny a vaří už jen sporadicky, výjimečně a většinou v nich jen ohřívají jídlo z polotovarů a nebo se snaží si čas strávený v kuchyni různými způsoby zkrátit. Když narazím na některé typy receptů podle jednoho televizního kuchaře (říkejme mu třeba pan Jablko), chce se mi zvracet jenom z pomyšlení, že někdo tohle uvaří. Ženy co se na netu slézají na fórech a baví se o tom, jaký blaf svému choti uvařily a že se diví, že to snědl nebo maminky, které do svých dětí cpou smažáky nebo uvaří neskutečnou kombinaci jídla ze zbytků. Tohle není foodpairing, to je prznění jídla.
Na vás všechny bych chtěla apelovat s tím, že jídlo může být chutné, hezky vypadat a dokonce jeho příprava může být zábava. Pokud kohokoli z vás přesvědčím, že vám stojí za to strávit o něco víc času v kuchyni a přemýšlet nad tím, co vaříte a jíte, budu šťastná. A pokud vás třeba inspiruju a pustíte se mnou na gastronomickou cestu kolem světa, tak čas strávený psaním tohoto blogu nebyl promarněný. Pokud vás třeba vaření tak nebere, ale raději chodíte do restaurací, zavítejte do rubriky Recenze restaurací, ve které vás navedu na svou gastromapu, v níž si zaznamenávám navštívené restaurace a hodnotím je dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud jste majitelem nějaké z mnou navštívených restaurací, tak vás předem upozorním na to, že na urážlivé anonymní komentáře a výhružky nereaguji a doporučím vám věnovat více času své restauraci, abyste se vyhnul negativním recenzím, než internetovému stalkingu.
Pokud máte zájem mě kontaktovat, pište do komentářů, pravidelně je kontroluji. Pod články se podepisuju jako Kozí máma proto, že doma mám spoustu koz a ta přezdívka se mi prostě líbí :)
 
 

Reklama